Syn.: Amoria repens (L.) C. Presl
Česká jména: jetel plazivý (Presl 1846), dětel plazivý (Opiz 1852)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Celá Evropa kromě nejzazšího severu, dále Přední Asie, Sibiř a Dálný východ. V současné době je zavlečen téměř do celého světa. U nás se vyskytuje na celém území.
Ekologie: Jetel plazivý roste na loukách, pastvinách, trávnících a okrajích cest. Vyhovují mu nezastíněná stanoviště a zásadité i mírně kyselé, vlhké půdy. Kvete od května do října.
Popis: Vytrvalá, 10–30 cm vysoká bylina. Lodyha plazivá, v uzlinách kořenující. Listy dlanitě složené, trojčetné, řapíkaté, jednotlivé lístky obvejčité až široce eliptické, 1–3 mm dlouhé i široké, pilovitě zubaté, lysé. Květenstvím je kulovitá hlávka, 2 cm v průměru, dlouze stopkatá. Jednotlivé květy jsou 8–13 mm dlouhé, krátce stopkaté, bílé až světle krémové, kalich 10žilný, lysý, horní dva cípy delší než spodní, pavéza delší než křídla. Plodem je lusk.
Využití: Je to dobrá pícnina, stejně tak nektarodárná rostlina, v zemědělství se používá jako zelené hnojení, své místo má i v lidovém léčitelství.
Fotografováno dne 4. 6. 2005 (Česko, Litíč).